První psychická pomoc sekundárně zasaženým SPIS

Při záchraně pacienta či jeho další léčbě bývají zdravotníci konfrontováni s blízkými, u nichž vlivem událostí došlo k těžkému zasažení jejich psychického, emočního prožívání. K tomu dochází zejména tehdy, jsou-li vystaveni mimořádně těžké situaci či konfrontováni s velmi nepříznivou zprávou. Zdaleka to nebývá pouze v situacích hromadného neštěstí, či katastrof. Naopak, mohou být a nejčastěji také jsou součástí „malých neštěstí“, která postihují jednotlivce nebo rodiny. Z toho také vyplývá, že se objevují v běžné práci zdravotníků, při událostech, jež nezapadávají do kolonky „mimořádná událost“ Je tomu právě naopak, praxe ukazuje, že potřeba poskytování první psychické pomoci bývá nejčastější při událostech, které nemají hromadný charakter a nevzbudí nijak velkou pozornost veřejnosti nebo medií.

Při práci s člověkem, kterého postihla akutní stresová reakce, není přítomnost a odbornost psychologa obvykle nezbytná. Pracuje se ponejvíce s tzv. první psychickou pomocí či intervencí (obdoba poskytování první laické pomoci u fyzické újmy na zdraví). Nejde o žádnou psychoterapii nebo léčbu. Tuto podporu mohou poskytnout vyškolení zdravotníci, tzv. interventi. Tito pracovníci projdou specifickým typem vzdělávání, které je připraví na poskytování první psychické pomoci zasaženým osobám – v terénu při/po zásahu ZZS, či ve zdravotnickém zařízení. Poskytovatelé zdravotních služeb mohou mít podle potřeby vyškoleno a připraveno několik takových interventů, kteří v indikovaných případech tuto podporu poskytnou.

Interventi nejen dokáží podpořit samotné psychicky zasažené osoby, ale také usnadní práci ošetřujícímu personálu při péči o pacienta v život ohrožujících stavech. Ošetřující zdravotnický personál se totiž může soustředit pouze na své odborné medicínské úkoly, a je si jist, že o psychicky zasažené blízké osoby postiženého je dobře postaráno. Intervent tak provází zasažené v jejich nejtěžších chvílích. Vysvětluje jim, co se s jejich blízkým děje (vyšetření, zákroky, resuscitace…), může být přítomen i v situacích, kdy je rodině sdělena zpráva o úmrtí pacienta.

Pomáhá plánovat další bezprostřední kroky, jež budou muset zasažení či pozůstali učinit. Informuje je o možnosti využití následné péče, nebo je v případě potřeby zprostředkuje kontakty na krizová pracoviště, jež poskytují další typy psychosociální služby. Úkolem interventa bývá rovněž edukace o možném průběhu akutní stresové reakce u zasažených osob, napomáhá zasaženým orientovat se v průběhu této reakce a podporuje je v adaptaci na náhle vzniklou obtížnou situaci, apod. Kvalitním kontaktem s blízkými osobami pacienta také snižuje pravděpodobnost nesprávného pochopení situace ze strany rodinných příslušníků, vznik komunikačních šumů a bariér či pocitů nedostatečné péče a pozornosti ze strany zdravotníků.

Z časového hlediska bývá intervence otázkou někdy jen desítek minut, ale také i několika hodin. Odvíjí se od konkrétní situace a potřeb zasaženého, které jsou pro průběh a délku práce interventa určující. V rámci České republiky byli specificky vyškolení interventi ve zdravotnictví donedávna spíše ojedinělým jevem. Týmy interventů však již naplno pracují v prvních zdravotnických organizacích. V praxi je využívá již osm zdravotnických záchranných služeb v zemi, a další se ke spuštění těchto týmů chystají. Nemocniční interventi jsou činní ve FN a MNO Ostrava, FN Hradec Králové, FN Královské Vinohrady, KN Liberec i jiných nemocnicích. Další zdravotnická zařízení o výcviku vlastních interventů uvažují.

Aktuálně jsou vycvičeny již více než dvě stovky interventů a realizováno další vzdělávání. V roce 2015 byl certifikován výcvik v této problematice, který probíhá pod gescí Národního centra ošetřovatelství v Brně. Patronát nad výcvikem a dalším usměrňováním interventů převzal Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) v roce 2014, neboť jde o činnost shodnou s původním záměrem a myšlenkou, jež vzešly na půdě MZ ČR v počátcích tvorby systému psychosociální podpory. Činnost interventů se tak stala druhou větví činností, jež SPIS v ČR aktivně podporuje a spoluorganizuje.